Rozvod extrémního vakua v Praze zahájen?

Vážení přátelé, ano. Byl to aprílový žert. Rozhodli jsme se navázat na krásnou tradici aprílových článků, které v minulosti publikoval nejen časopis Plyn, ale i další periodika, kupříkladu právě citovaná Věda a technika mládeži.

Vzdáváme tak hold všem těm, kterým stálo za to vynaložit spisovatelské úsilí jenom na to, aby pobavili své kolegy. Patří mezi ně určitě skupina aprílových autorů kolem bohužel již zesnulého Ing. Jaroslava Dědka, CSc., která ohromila čtenáře Plynu informacemi o dopravě zemního plynu z Ruska vzducholoděmi nebo článkem o objevu hydrátového ložiska zemního plynu pod Černým jezerem a jeho využití v podzemní paroplynové elektrárně. Patří však mezi ně i takoví literární velikáni, jako byl Jules Verne, v jehož knihách řadu vědeckých žertů nalezneme.

Podstata „vakuové“ mystifikace je očividná a nejlépe ji popisuje vysvětlující komentář k citovanému článku o vakuovém vysavači firmy Mishukivi z dubnového čísla 9/1967 Vědy a techniky mládeži. Komentář byl otištěn o pět čísel později, tedy v červnovém čísle 12/1967, a uvádí:

„VYSVĚTLENÍ č. 1: Záporný podtlak nemůže existovat. Na rozdíl od naší atmosféry, která představuje zhruba tlak 1 kp na cm², je možné působení tohoto sloupce odčerpat teoreticky na nulu – a tedy vytvořit podtlak 1 atmosféry. To však nesmí být spleteno s negativním tlakem, neboť tlak musíme vždy uvažovat od nuly výše. A dále VYSVĚTLENÍ č. 2: Článek vyšel k 1. aprílu 1967.“ V současné době bychom asi psali o barech nebo pascalech, ale podstata věci zůstává stejná – záporný tlak je prostě nesmysl.

Příběh LIRPA Pražské vakuové, který je jádrem tohoto webu a který byl současně uveřejněn v dubnovém čísle odborného časopisu Plyn (PDF) vydávaného Českým plynárenským svazem, tuto téměř padesát let starou matérii rozpracoval a obohatil o plynárenské reálie. Do textu je zapracována řada indicií, které aprílovost článku potvrzují, počínaje již samotným názvem Pražské vakuové, kde stačí přečíst slovo LIRPA pozpátku, aby se vynořil apríl. Koneckonců příjmení „spoluautora“ Jaroslava v překladu do němčiny též leccos napoví. Pražáci také jistě postřehli, že jakýkoliv technologický systém nádraží Praha-Těšnov musel být odstaven z provozu v roce 1985 prostě proto, že právě tehdy bylo nádraží odstřeleno, aby ustoupilo dopravnímu uzlu na vltavském konci pražské severojižní magistrály.

Doufám, že příběh čtenáře pobavil, a děkuji všem, kdo k jeho tvorbě přispěli. Ing. Petr Pařízek virtuózně doplnil „vakuovou“ křivku do originálního výkresu charakteristiky turbokompresoru a je také duchovním otcem využití vakua při vaření, což nalezli čtenáři webu v sekci Naši klienti. Ing. Petr Kubíček bděl nad jazykovou správností všech německých pojmů, které v článku byly použity vzhledem k národnosti profesora Friedlera. Doc.  Ing. Václav Koza, CSc., přispěl k věrohodnosti článku v časopise Plyn (PDF) bezvadným lektorským posudkem i návrhem další možné cesty využití extrémního vakua. Šéfredaktorovi Plynu Ing. Ladislavu Musilovi, CSc., patří poděkování za to, že autora mystifikace s návrhem nejenže nevyhodil, ale doporučil redakční radě článek k otisknutí. V neposlední řadě patří dík Ing. Petru Lozanovi, který vytvořil nádherný web www.prazska-vakuova.cz.

Petr Crha alias Jaroslav Tesař
(takže fotografie opravdu zaměněny nebyly)